Práce s vnitřním mužem a ženou

"Zaměřte se do sebe a nechte před sebe vyjít své vnitřní bytosti. Po jedné straně postavte vnitřní ženu, po druhé svého vnitřního muže. Jak vypadají?"

"Žena vypadá jak nasraná Fiona, jen místo zelené kůže má  hnědou, koňskou srst. A muž? Je vysoký, kudrnatý,  dlouhý cop a ocas nebo co... A kopyta. Ne, to jsou nohy kentaura. Asi moc koukám na pohádky :-)"

"V pohodě, nechte ten obraz běžet tak, jak se Vám ukázal. Má to svůj význam."

"Jistě, žena s tou koňskou srstí - to jsem celá já, jako kobyla, která to vše sama táhne."

"Co si myslí žena o muži a naopak?"

"Jsi blb," míří elegantně prstem žena na muže. Protíná ho pohledem, neuhne ani o píď.

Muž zuří, tělo napjaté, připraven ke skoku. Nejradši by ji popadl a propleskl, ale něco v něm mu brání. Nechá si od ní nadat a sám neútočí. I když... cloumá to s ním dobře."

"S tebou se nedá vůbec mluvit," rozhodí muž rukama. Proč zrovna on musí sdílet společný prostor s touhle ženskou?

"Vždyť ty ani nejsi žena. To furt melete o lásce, světle, pochopení a kde to je, he? Nikdy jsi mi nebyla podporou. Furt se ti něco nelíbí, ale proč neřekneš, pojďme s tím něco udělat?! Jsi jako nedobytná pevnost, ty ledová královno." Otočil se k ní zády a poodešel pár kroků.

V životě by ji nenapadlo, že by ji potřeboval. On byl přece ten silný, bojovník, bez emocí.

"Kdy jsem ti nebyla podporou?"

Prudce se otočil.

"Kdy? Všechny ty boje, války, zabíjení, umírání pro nic... Netušíš, kolik jsem toho prožil, kolikrát jsem umíral a ty jsi ani jednou nepřišla a neřekla, že to bude dobrý. "

Došel až k ní, opřel čelo o její. Neuhnula. To byl pokrok.

"Nemohla jsem přijít," řekla tiše. "Měla jsem pocit, že jsem na vše sama. Ty furt někam běháš válčit a já tu byla sama, všem na pospas. Víš, kolik násilí, znásilnění, bolavých porodů, bezmoci jsem prožila? A byla jsem jak tažný kůň, musela jsem to utáhnout. Stahovala jsem se dovnitř sebe, abych to přežila. Proto ty ledové hradby."

Klientka se odmlčí. Vnitřní muž a žena též. Jen stojí, ona ruce kolem jeho pasu, hlavu mu opřela o hruď. On jí ovinul paže kolem ramen. Poprvé si naciťovali, jaké to je být spolu. Tvořit spolu. Ona slyší, jak mu splašeně bije srdce až v krku a naslouchá mu. Toto ji láká. Skrze jeho srdce se s ním může spojit. To je její ženská stránka v něm. Takhle může být s ním a v něm. On ví, že to slyší. Neudělal nic, aby ji vyloučil ze svého vnitřního prostoru. Naopak. Takto ji může chránit. Když má pažemi koho objímat, má pocit, že život má konečně smysl. Aby mohl bojovat, chránit, musí vědět, pro koho to dělá. A ona mu dává smysl.

"Andrej, ale ti dva v současném životě nezažili válku ani znásilnění. Patrně si takto v sobě nesou vzpomínky na minulé životy... a asi to nebude jen jejich. Budou tam i vzpomínky a otisky mých rodičů, předků, rodů... možná kolektivní prožívání mužů a žen napříč věky..."

"Může být."

"Dá se na to dívat z více úhlů. Oni jsou vlastně představiteli toho, jak vnímám postavení mužů a žen od věků až po současnost. Taky jak moc je mám, teda spíš nemám, uchopené a zažité."

"A jak si ti dva vedou teď?"

"Pořád se objímají. Ona s ním prošla situací, kdy umíral ve válce. Seděla u něj, objímala ho a držela za ruku. Učí se být oporou, být ve své ženské roli. A on umíral vyrovnaný, smířený, neztratil sám sebe. Ví, že bojoval se ctí. Víc udělat nemohl. Nezabředl do pocitu oběti, když je s ním. On zase byl její silou, když po válce sama vychovává děti. Ta koňská síla, ta byla od něj. Ona se ve skutečnosti postavila do mužské síly a popřela svou ženskou, aby přežila. Když ji v tom přišel podpořit, uklidnila se a vylovila z trezoru svou ženskost, aby to bylo vyrovnané. To je sranda, vlastně jsou pořád spolu, jen to neviděli. Není nic, co by je rozdělilo. V každém novém těle budu mít spolu se svou duší pořád i tyhle dva. Mužskou a ženskou sílu, bok po boku. Jo a ještě chci říct, že když se muž a žena objali, z prostoru jejich hrudi se vylouplo i vnitřní dítě. Zářilo a bylo spokojené."

"Super, máte vnitřní rodinku pěkně pohromadě."

"A teď vemte vnitřního muže a ženu a dosaďte je do situace, která Vás trápí TEĎ. Dovolte jim, aby Vás v ní podpořili. Co by v této situaci udělal vnitřní muž? Co by udělala vnitřní žena? A co by udělali spolu?

Autor textu: Andrea Kadlčková, Terapie-regrese.cz