Jak mě navštívila víla

Z tohoto setkání jsem byla celkem nesvá. Na regresi si přišla malá slečna, která se nedala odradit řečmi typu "až budeš starší, rozumnější, bude vážný důvod..." Nevěděla jsem pořádně, co ode mne holčička očekává a co si od celého sezení slibuje. Doma zaslechla dojmy z regresí její podstatně starší sestry a usnesla se, že je to to pravé pro ni.

Při úvodním povídání měla holčička trochu problém se vyjádřit. Zasekávala se, neuměla najít vhodná slova, dokončit myšlenku, moc jsem jí nerozumněla. Při samotné terapii se však situace otočila. Děvčátko najednou ožilo, nabylo sebevědomí a jistým hlasem odpovídalo na otázky.

Dívenka se viděla v překrásné zahradě. Procházela se v ní jako doma. Od toho okamžiku povídala pouze ona. Přišla k zámku, ve kterém byla spousta obrazů a krásného vybavení. Na obrazech viděla mj. anděly, nějakou mapu, krásy zahrady zachycené na plátně. Zámek ji nikterak nelákal. Táhlo ji to ven, mezi víly, její dávné přítelkyně. S jednou z nich navázala kontakt. Řekly si svá jména a vedly dlouhý dialog. Já jen s otevřenou pusou zírala, jaké informace holčička "sypala z rukávu". Jak se vílám žije, jak pečovat o zahradu, proč některé druhy rostlin odmítají růst na konkrétních místech, jak se cítí holčičky oblíbený strom či keř, když se mu ubližuje. Holčička i sama víle pokládala otázky a moji přítomnost v tu chvíli vůbec nepotřebovaly. Vzpomněla si, že si s touto vílou hrála, když jí byly dva roky. Víla byla maličká jak plamínek svíčky. Nyní vyrůstla na velikost dlaně a už prý neporoste. 

Všechny děti do zhruba tří let vidí víly či andělský svět, dověděla jsem se. Jakmile začnou mluvit, tento kontakt většinou ztrácí. Ano, říkala jsem si v duchu, v ten okamžik zasáhne rodič a nasazuje dítěti do hlavy programy MUSÍŠ, NESMÍŠ, TAM NECHOĎ, POJĎ SEM, POSLOUHEJ, NERUŠ, BUĎ HODNÝ atd.

Bohužel jsem si nestihla zapsat cenné informace, jak pečovat o zahradu. Byla to taková smršť slov, že si pamatuji jen informaci o tulipánu. Je citlivý na místo vysazení i rozpoložení člověka, který ho sází. Všechny informace byly určeny primárně té holčičce a ona už bude vědět, jak s nimi naložit. Pochopila jsem, jaký byl účel této regrese. Holčička si ke mně přišla vzpomenout, kdo je a jaké je její poslání. Ona sama je nádherná víla. Náš svět je pro ni někdy dost drsný, neharmonický, nepochopitelný. Když ví, kdo je, může si kus svého světa přenést sem do reality, tak, aby se jí lépe dýchalo. Odcházela se zvláštním, zasněným pohledem. Klidná a odhodlaná změnit svět. Nepochybuji, že to dokáže.

autor: Andrea Kadlčková, Terapie-regrese.cz